Ekonomie zkoumá proces výroby, rozdělování a spotřeby materiálního bohatství. Mikroekonomie si všímá jednotlivců, skupin spotřebitelů, podniků a odvětví, zatímco makroekonomie má širší záběr – zabývá se globálním studiem hospodářství a složitými vnitřními a vnějšími vazbami mezi státy nebo jejich sdruženími s jednotnou hospodářskou politikou v různých oblastech, např. v rámci Evropské unie.
Základní pojmy
· Kapitál
Jakékoliv hmotné bohatství, které lze využít k tvorbě dalšího bohatství (zisku). Kapitál může existovat ve formě peněz nebo jiného majetku. Zemědělské podniky, továrny, strojní vybavení, budovy a oběživo v podobě bankovek a mincí, to vše jsou formy kapitálu.
· Národní důchod
Součet příjmů všech obyvatel v dané ekonomice.
· Peněžní zásoba
Množství hotovostí a dalších aktiv v ekonomice, jež lze vyměnit za zboží a služby, tedy bankovky, mince, různé typy bankovních účtů.
· Půda
Veškeré přírodní zdroje, které jsou majetkem jednotlivce, podniku nebo státu, včetně určitých pásem moří či vzdušného prostoru.
· Rezervy
Celkové množství deviz a zlata, které má země k dispozici pro vyrovnávání zahraničních dluhů v případě, že by je musela v krátké době splatit.
Ekonomické aktivity
Lidé vytvářejí bohatství tím, že prodávají zboží nebo služby. Ekonomové třídí hospodářské činnosti do tří sektorů:
primární sektor
· zemědělství
· rybářství
· těžba nerostných surovin
sekundární sektor
· výroba
· stavebnictví
· energetika a dodávky vody
terciální sektor
· služby – pojišťovnictví, doprava, vzdělávání, zdravotnictví, cestovní ruch, a jiné
Ekonomické systémy
Známe ekonomiku volného trhu, smíšenou ekonomiku a plánovanou ekonomiku.
Ekonomiky se liší podle toho, zda jde o hospodářství charakterizované volným trhem, anebo v něm převažují státní zásahy. V praxi lze ve většině zemí nalézt v určitém stupni oba prvky.