U jednotlivce by to ještě šlo, ale co celý národ? Zde už je to těžší, protože je to v každém kraji drobátko jinak. A když se řekne kulturní akce pro veřejnost, může se za tím ukrývat naprosto cokoli. Na Moravě to klidně mohou být hody. Nepořádají se každou sobotu, jak někde psáno, ale klidně by mohly. Hody jako takové většinou mají nějaké zaměření. Například ty, které jsou před svátkem Velikonoc obvykle bývají spojeny s průvodem a maskami. Říká se tomu všelijak. Někde fašank, někde končiny či voračky a tak podobně. Je to vlastně oslava zakončení hodování, nebo též odchodu zimy a příchodu jara.
Jak to, kde berou. Dnes už se na to moc nedbá. Hody mohou být také a svatého Martina. Tím pádem se ve velké většině nedělá vepřové jako klasicky, ale peče se svatomartinský husa. A když ji hospodyně umí, tak je to bašta, že snad ani lepší neexistuje. K tomu červené zelíčko a bramborový knedlíček, jůůů. Hned máte zase o pár kilo navíc. A když si do toho dáte pět šest piv, k tomu stopečku halůzkovéj, budete se cítit jako v ráji. S tím alkoholem se doporučuje to nepřehánět, protože tady se nepijí splašky, které mají v obchodech třicet procent, ale pije se tu pravá Valašská nebo Slovácká a ta se pálí na padesát dva.
Pokud pak nejste na alkohol zvyklí, může to skončit velmi špatně. Takže si hlídejte množství. I když, stařeček Zdeněk Galuška říkáváli, že kapka ke kapce a ožereš sa aji z koštování. Důvod pálení na tak vysoké procento je především ten, že pokud se pálí na méně může dojít k tomu, že má slivovice „ocásek“, tedy, je drobátko kyselá. Fajnšmekři ji nevezmou do úst a dávají babičkám a dědečkům na bolavé klouby. Pije se však také vínečko a opět v té nejvyšší kvalitě. Takže když mají hosté chuť na Vavřinečka, nebo Veltlínské, není problém toto přání splnit. Tož doňděte nekdy, a uvidíte. Potkáme sa v hospodě.
