My lidi máme rádi zvířata. Tedy někteří máme rádi nějaká zvířata. To záleží na tom, jak na nás které zvíře působí a jací jsme sami.
Spousta lidí má třeba psa. Můžete to vidět na sídlištích, kde to často na ulicích v jednom kuse štěká, kde potkáme spoustu lidí s jejich psy. Anebo kde někdy šlápneme do nějakého exkrementu, který tam zůstane po těch nezodpovědných. Myslím lidi, ne psy, kteří neumí chodit na rozdíl od nás na záchod. Psy máme rádi pro jejich schopnost nechat se vycvičit. A taky třeba kvůli tomu, že umí žít i v lidské smečce a jsou nám věrní. Když jsou vycvičení nebo když jsou to neškodní gaučáci. Takoví psi nás doma vždycky rádi vítají, třeba na rozdíl od zbytku rodiny, když se opozdíme. A odpustí nám pomalu všechno, na rozdíl od spousty lidí, co nám neodpustí třeba nic.
Spousta lidí má v oblibě taky kočky. I když ty ve smečce s lidmi zase až tak moc nežijí. Ale když si někde zvyknou, žijí tam s námi lidmi a hodí se aspoň k mazlení za něco v misce. A někdy nám taky pomůžou od myší, když je to potřeba.
To jsou zvířata, která se chovají nejčastěji. O těch víme všichni a všichni je známe. Ale nejsou to jenom psi a kočky, koho mají lidi rádi. Máme i zvířata menší nebo klidně i mnohem větší. Ale ty už tam často nepotkáváme. Těch, kdo chovají třeba pavouky, myši nebo něco takového, je mnohem míň. Nemáme je tolik rádi a je víc lidí, kterým jsou tihle tvorové protivní.
Nebo přímo odporní. A těch, kdo mají doma třeba koně nebo krávu taky není moc, taková zvířata zase potřebují prostor a na sídliště se zkrátka nehodí. Ale kdo chce a může, může mít i je. Zvířata máme a měli bychom se o ně starat. Aby nekončila v útulcích nebo dokonce někde vyhozená a opuštěná. A kdo se o zvířata neumí nebo nezvládne postarat, měl by si koupit plyšáky. Vypadají taky jako živí a nemusí se venčit ani krmit.